Průjem u kojenců a batolat

Nekomplikované průjmové onemocnění je často možné zvládnout bez pomoci lékaře. Jsou však určité příznaky , při jejichž výskytu je třeba lékaře vždy kontaktovat. Jedním z takových příznaků je příměs krve ve stolici. Může se jednat o čerstvou krev, která má jasně červenou barvu, nebo o krev, která pochází z horních úseků trávící trubice, má černou barvu (vypadá jako dehet) a zpravidla výrazně zapáchá.

Lékaře je třeba vyhledat, stěžuje-li si dítě na bolesti bříška nebo bolestivě reaguje při pohmatu na bříško. V takovém případě je třeba vyloučit především náhlou příhodu břišní, která by si vyžádala chirurgické řešení. To platí zvláště, je-li bolestivost bříška spojená s teplotou. S lékařem je třeba poradit se i při nekomplikovaném průjmu, který nelze zvládnout běžnými prostředky.

Při léčbě nekomplikovaného průjmu je třeba zabránit ztrátám tekutin a minerálních látek a již ztracenou vodu a minerály doplnit. Doplnění tekutin se v období akutního průjmu děje často na úkor energetického příjmu, který si dítě doplní později ve fázi rekonvalescence. Je také důležité si uvědomit, že nadměrný příjem tekutin může vést ke zvracení a následným dalším ztrátám minerálů a tekutin. Proto i doplňování tekutin musí být postupné a spíše v menších množstvích a kratších intervalech.

Průjem u kojeného dítěte

Zdravý kojený kojenec může mít velmi různý počet stolic, proto je průjem u takového dítěte charakterizován spíše změnou jejich hustoty a barvy. Průjmové stolice plně kojených jsou obvykle zelenohnědé a zapáchají. Velmi často mají příměs hlenu.

Kojení  je nejpřirozenější způsob výživy malého dítěte. Kromě výživných látek v optimálním složení jsou v mateřském mléce obsažené i protilátky (imunoglobuliny) a buňky imunitního systému, které jsou schopné pomoci dítěti zvládnout akutní infekční onemocnění. Imunoglobuliny a některé buňky v mateřském mléce jsou schopny reagovat a ničit cizorodé mikroorganismy, se kterými se maminka dítěte setkala. Vzhledem k tomu, že kojenec a jeho maminka jsou v těsném kontaktu, je pravděpodobné, že se maminka dítěte setkala s mikroby způsobujícími střevní onemocnění miminka. Proto dítě v mateřském mléce dostává faktory napomáhající zvládat specificky právě probíhající infekci. Je tedy vhodné, aby dítě bylo dále plně kojené. Vzhledem ke ztrátám tekutin ve stolici je třeba adekvátně zvýšit denní množství mléka, které dítě vypije. Toho lze docílit nejlépe zkrácením intervalů mezi jednotlivými krmeními. Vyjímečně je možné, jsou-li stolice velmi řídké a jejich počet je vysoký a nedaří se je při plném kojení zvládnout, nahradit jednu nebo dvě dávky mateřského mléka mrkvovým odvarem, rýžovým odvarem, či čajem, podobně jako, je tomu u uměle živených kojenců.

Průjem u batolat a kojenců s plnou kojeneckou stravou‍

Průjem u těchto dětí je více než 3 stolice za 24 hod. a musíme zejména nahrazovat ztracenou tekutinu, proto je třeba nabízet čaj mírně slazený glukosou. Stejně jako u uměle živených kojenců je vhodné se vyvarovat mléka a běžných mléčných výrobků a jako náhradu některých denních jídel je možné využít mrkvový odvar, rýžový odvar. Je-li děťátko částečně stále kojené, je výhodné zvýšit podíl mateřského mléka v denním jídelníčku dítěte. Normalizaci střevního osídlení lze napomoci využitímproduktů bakterií, které se v trávícím traktu vyskytují za normálních  okolností. Podobný vliv má i využití bakteriálních kultur obsažených v jogurtech s živými bakteriemi. Přednost mají bílé jogurty, protože ovoce se podílí na kvasných procesech a tím i zhoršování obtíží při infekčním onemocnění trávícího traktu. Přechod na běžnou stravu by měl být po vymizení řídkých stolic pozvolný a trvat několik dnů.

‍

Jogurty s obsahem živých bakteriálních kultur mají své místo i v období bezprostředně po zvládnutí průjmu. Kromě nich je vhodné pokračovat v nabízení čaje mírně oslazeného glukosou, i když potřebné množství se snižuje. Velmi brzy je možné nabídnout dítěti piškoty nebo suché bílé pečivo (to však nesmí být čerstvé). Následující den lze k výše uvedeným potravinám přidat suché vařené brambory a nebo rýži. Je-li celkový stav dítěte dobrý , je možné nabídnout dítěti později k bramborám nebo rýži vařené drůbeží maso nebo libovou šunku a další den lze přílohu mírně omastit máslem nebo částečně ztuženým rostlinným tukem. Teprve 5. den po vymizení vodnatých stolic může dítě přejít na stravu, kterou mělo před začátkem akutní střevní infekce.

‍